Traktor pulling

Tractor pulling je oblíbeným sportem, který dosud nebyl nikdy prezentován v ČR. V roce 2009 se to ale změnilo. Na Dni Case v Kámeni byl prezentován pullingový speciál Steyr CVT 170 a to včetně praktické ukázky Pullingu na dráze 100 metrů.
Tento speciál s sebou přivezl holandský pětičlenný závodní tým Rednex, který s tímto traktorem soutěží v kategorii Pro–Stock. Šéfem týmu je sympa´ták Arjan van Kolk, který se v civilu živí opravami a seřizováním vstřikovacích čerpadel a přestože je mu nyní 29 let pullingu se věnuje již desátou sezónu. A to úspěšně. Vloni obsadil v evropském šampionátu pátou příčku.

Traktor pulling na letošním ročníku Traktortrial 2009 !!

Blíže ke speciálním traktorům:
Kategorie Pro-Stock má blíže ke klasickým traktorům než závodní monstra v kategorii bez omezení kde s k pohonu využívají i letecké motory. Nicméně i ve třídě Pro-Stock je podobnost s klasickým traktorem jen částečná a jde o ryzí speciály. Benevolence ve vlastní tvorbě a konstrukci je totiž značná a limitů, které musí soutěžící stroj splnit je jen několik. Tím prvním je původní blok motoru a vizuální podobnost s traktorem (vzhled kapotáže apod.), druhým použití jen jednoho turbodmychadla, třetím palivo v podobě motorové nafty a čtvrtým hmotnostní limit 3500 kg.

Více vzduchu, více nafty:
Zato výkonnostní limit není omezen a tak speciál jenž má na kapotě nápis Steyr 170 CVT dosahuje výkonu 2500 koní. To vše ze šesti válců a zdvihového objemu 8,3 litru. Samozřejmě aby mohl být takovýto výkon, byť jen krátkodobě, dosažen musí se tomu přizpůsobit příslušenství motoru. Cílem je dostat do motoru co nejvíce paliva a vzduchu.
Turbodmychadlo je proto vlastní konstrukce a s plnícím tlakem 600 kPa (u sériových motorů se obvykle používá tlak 80 až 100 kPa). Obdobně je upravena dodávka paliva použitím vlastního řadového vstřikovacího čerpadla, které dávkuje palivo v množství asi dvacetkrát vyšším než by příslušelo danému motoru v sériovém provedení. Stlačený vzduch prochází přes chladič, nejde však o klasické chlazení vzduch/vzduch, protože motor nemá žádný ventilátor. Stlačený vzduch je ochlazován přes šedesátilitrovou nádrž s vodou umístěnou v přední části traktoru. Čím je voda studenější, či když obsahuje led tím lépe. Po 15 sekundách jízdy má tato voda teplotu okolo 60 °C. Mimo zvýšené dodávky paliva a vyšší dodávky vzduchu jsou zvýšeny i otáčky motoru na maximum 6000 za minutu.
A ještě jedna zásadní úprava je na motoru. A to vstřikování vody. Vstřikování vody umožňuje vstříknutí vyšší dávky paliva a jeho následné hoření. V Kámeni byl traktor nastaven na nižší výkon a to asi 2000 koní a měl i jednodušší systém vstřikování vody, která byla z nádrže nasávána injektorem do sacího potrubí. V ostrých závodech je používáno vstřikování vody pomocí samostatného vstřikovacího čerpadla do jednotlivých válců motoru.
Motor je kapalinou chlazený, nicméně nemá chlazení oběhové. Má tedy vodní náplň, ale nikoliv čerpadlo a chladič, takže po zahřátí na provozní teplotu si odjede 15 sekund jízdy, pak se vypne a musí se nechat ochladnout.
Motor má bezpečnostní systém, ovládaný třemi způsoby. Jednak tlačítkem pilota, dále pomocí řidiče přívěsu a též při eventuelním rozpojení traktoru a přívěsu. V každém z těchto případů dojde k zastavení dodávky paliva a zastavení přívodu vzduchu do motoru.
A ještě jeden zajímavý údaj. Při tažení zátěže pod dráze 100 metrů a výkonu přes dva tisíce koní je jisté, že spotřeba paliva je značná, což dokumentuje i oblak sazí jak z rozjíždějící se parní lokomotivy. Nicméně i tak je spotřeba vyšší než by se zdálo. Na 100 metrů je to 6 litrů nafty a 2 litry vstřikované vody.

Za jízdy neřadit:
Pro přenesení výkonu 2500 koní není použita klasická převodovka, navíc ta by ani neměla smysl. Při jízdě se totiž neřadí. Traktor má sice dva rychlostní stupně, ale ty jsou voleny při startu a to podle zátěže. Na druhý rychlostní stupeň je traktor bez zátěže a při nejvyšších otáčkách motoru schopen vyvinout rychlost 80 km/h. Mezi motorem a převodovkou je suchá čtyřlamelová spojka, která je na skříni chráněna textilním obalem proti odletění úlomků při eventuelním roztržení.
Zadní kola traktoru jsou vybavena speciálními pullingovými pneumatikami s rozměrem 24,5x32 palce od firmy Firestone. Přední kola jsou malá a používají se pro řízení jen pokud traktor manévruje. Při vlastním závodě nejsou po většinu času v kontaktu s podložkou a tak pilot traktor řídí pomocí směrových brzd. Každé zadní kolo je vybaveno mohutnou kotoučovou brzdou s kapalinovým ovládáním.
Tolik základní technické informace, do detailů je těžké zabíhat, protože ty si již každý chrání, neboť je to sport a každý se chce umístit co nejlépe. V loňském roce Arjan van Kolk obsadil páté místo v evropském šampionátu, takže můžeme říci, že se mu daří. Však také do tohoto sportu investuje většinu volného času i financí. jen závodní speciál má hodnotu okolo 80 000 Euro a k tomu je třeba započítat režii týmu. Částečnou finanční podporu má od výrobce, pod jehož logem jezdí.
2000 koní v akci
Pullingový speciál byl na Dni Case k vidění ve dvou jízdách a nutno říci, že zážitkem bylo již zahřívání traktoru. Fáze kdy k němu musí přijet vozík s akumulátory aby jej bylo možné nastartovat a poté se motor jen neochotně převaluje v nízkých otáčkách, kde má velmi nerovnoměrný chod, z výfuku jsou saze, pára a plameny, to jsou okamžiky, které se jen tak nevidí.
Před vlastním tažením přívěsu předvedl Steyr krátký sprint aby byla vidět akcelerace traktoru a pak už následovaly dvě soutěžní jízdy. Mezi každou byla přestávka 30 minut aby se zchladil motor.
Zážitek to byl opravdu velký a diváky musela fascinovat zejména akcelerace traktoru, která je značná, protože kdo nabere co nejvyšší rychlost po startu, kdy je závaží přívěsu ještě vzadu a tudíž zátěž není tak velká, ten je ve výhodě.

Luboš Stehno, Alois Mitrenga

Foto autoři

Tractor pulling

- Tractor pulling (to pull = táhnout ) pochází původem z USA, ale i v Evropě má dlouhou tradici.
- Původně farmářská zábava se vyprofilovala do profesionálních závodů.
- Profesionální závody se konají v halách (v zimním období) nebo častěji na otevřeném prostranství.
- Podstatou soutěže je překonávání dráhy o délce 100 m se zvyšující se zátěží (na rozdíl od u nás známého tahání tanku, kdy se zvyšující se rychlostí odpor klesá).
- Na přívěsu je umístěno závaží (o hmotnosti až 10 t), které se pohybuje odzadu dopředu.
- Při startu soupravy spočívá většinová hmotnost závaží na zadních kolech přívěsu – traktor tedy překonává hlavně valivý odpor. Postupem dráhy se závaží posunuje dopředu, místo předních kol je ocelová deska o rozměru 2 x 5 m – na konci dráhy tedy traktor překonává hlavně třecí odpor.
- Pokud traktor s přívěsem překoná délku dráhy, objeví se ( kromě jásotu publika ) na ukazateli nápis Full Pull, měří se čas potřebný k překonání dráhy.
- Závody se konají ve více kategoriích – hmotnostních, vizážových nebo speciály ( vybavené např. několika spřaženými 8válcovými motory nebo například leteckými turbínami ).
Pan Dinand zkonstruoval svůj závodní přívěs před několika lety, nyní se účastní tractor pullingových akcí po Holandsku a okolí, v civilu má firmu pro recyklaci stavebních hmot.